Dominik Suchý - Every Love Is an Exercise in Depersonalisation on a Body Without Organs Yet to Be Formed

Prostor mezi každou láskou je vyplněn bdělostí a přípravou na budoucí ohrožení. Touto hrozbou není ani tak bolest, jako spíše selhání a především únava. I začátky, kdy se láska zdá být nejpřístupnější, jsou znepokojivé. Přesto postupujeme do zmatku, protože jsme opojeni láskou.

Třetí album Dominika Suchého tohle všechno přiznává jako vlastnost lásky. Odhmotněná a popřená jako sklíčenost nebo blaženost se láska odhaluje jako syrový proces v plné délce. Vzniká tak emocionálně hypernabitá hudba, která je spíše nevyhnutelná než vypjatá. Deska se přes všechny své trhliny a tíhu odvíjí jako důvěrně známá. Je to hudba patosu, protože těží z emocionálního poznání, které ve vás již přebývá.

Univerzálnost tohoto úhlu pohledu umožňuje kompozice, které nejsou tak opulentní. Důraz na masu zvuku // vertikalitu vede k holotě, která „Every Love...“ odlišuje od předchozích Suchého děl. Místy zvukově ohromující a rytmicky nejednoznačné dílo by mělo být vnímáno spíše jako free jazz než jako postklub.